Práce domestika v slunné Andalusii

Na jih Španělska se mu zachtělo a tak jsme vyrazili s předstihem čistit běžeckou stopu. “Brněnsko-turnovský” reprezentant Miloš Nykodým vyrazil s norským Kristianstad OK naběhat pár desítek km do teplých krajin. A tak jen co jsme představili nový Superb, zavřel jsem krám a odletěl do Malagy. Bylo potřeba prověřit bezpečnost bájné stezky Caminito del Rey v pohoří El Chorro a rozvěsit fábory na první trénink. MapaDalší den bylo potřeba pochytat a přeočkovat proti vzteklině opice na Gibraltaru, co kdyby Miloše kousli. Makakové naštěstí nebyli maskovaní jako “neviditelné” reflexy na pražské F1, takže se zkušenostmi ze skautu jsem je brzy vystopoval.

olaf_gib

A pak už začalo rutinní dvou až tří fázové točeníčko u pláží Atlantského océanu:

spain1

Z počátku sezóny jsem raději nevolil příliš těžké objekty kontrol, které by mohly podkopat jistotu v dohledávkách ve zbytku roku:

???????????????????????????????

V centru Sevilly zrovna trénoval i český veslařský tým. Pro plné ruce práce nám ale ani nezamávali 😦

???????????????????????????????Ale nemyslete si, běhání ve Španělsku není jen sluníčko a písek, jsou to také pichlavé keřy a ostré kaktusy. Těm se nevyhnuly ani závody na konci našeho pobytu. 4-etapový Andalucia O-Meeting se skládal z prologu (kombinace skorelauf a sprint), middlu, sprintu a dlouhé trati s hromadným startem. Jako správný domestik jsem na úvod startovních listin otřepával trny a bodláčí. V terénech 4 min/km je znát zpomalení i od stonku trávy. Svůj kus práce jsem snad odvedl bravůrně a zajisté tak měl (mikro)podíl na výborném 4. místě českého koně Miloše Nykodýma na WRE middlu.O něco málo rychlejší Hubman či Bertuks měli asi o něco šikovnější domestiky 🙂 Odpoledne se běžel městský sprint. Ačkoliv trať už těžko mohla být jednodušší, byl to jeden z nejlepších závodů vůbec. Proč? Protože ještě nikdy jsem v cíli závodu nedostal neomezené množství jahod s čokoládou. Já se nechám koupit 😉 Mapy a výsledky zde na worldofo.

Na start nedělního longu už se postavili jen robokopi, kteří nezemřeli uběháním. Trojmístnou cifru kilometrů jsem naposledy za jediný týden naběhal v roce 2013 a podobně to bylo s 15 km vkuse, které naservíroval stavitel trati. Trať obsahovala motýlky, které jako v každém jiném hromaďáku v mužské  elitě mají na rozdělení skupiny minimální vliv (tak už nás jich konečně ušetřete). Tempo diktovali převážně britští sprinteři.

???????????????????????????????Odměnou za “nelidskou” bolest, kterou mi dopřávalo tempo soupeřů byla naštěstí navštěva velmi zajímavé oblasti – polootevřené písečné duny mezi kontrolami 20-32. Scott Fraser vypnul raketové motory v úctyhodném čase 67 minut. A já jsem kupodivu zaostal jen 3 minutu. S nepochopitelně menší ztrátou než na middlu a skoro i sprintu. Svět je občas zvláštní 🙂

spain2 Díky kolegům a kolegyním z Rajamäen Rykmentti za hezký kemp a hodně úspěchů v sezoně nejen Milouši Nykodýmovi 😉

Advertisements
Categories: Orienteering | Leave a comment

Post navigation

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

%d bloggers like this: