Mistrovství Evropy – terén nad mé síly

S jistou nadsázkou můžeme říct, že Evička Juřeníková ve Švédsku "uspořádala" parádní mistrovství Evropy a další Čech – Karel Jonák – ho výtečně servíroval televizním divákům.

Na základě nominačního testu ve Švýcarsku jsem se rozhodl pro disciplíny middle a long, neboť kompletní program včetně sprintu by znamenal 7 závodů v 7 dnech. Největší naděje jsem vkládal do longu, který mi nejen ve Švýcarsku docela vyšel.
Web ME (výsledky, mapy, GPS)
Kvalifikační závody jsem zvládl jen s odřenýma ušima. Fyzicky to šlo, ale nedůsledně odmapované dohledávky znamenaly ztrátu několika minut.
Závodník a kouč 🙂
Do finálových závodů jsem šel ale pozitivně naladěn a věřil, že když to mapově zvládnu, mohlo by to stačit vysoko. Leč už první metry finálového terénu mi doslova sebraly vítr z plachet. Kamenitá podložka s mokrým mechem mi vůbec nesvědčila, nevěděl jsem, kam pokládat nohy a v lese místo běhu pajdal. K tomu se přidalo pár špatných postupů. Očekávaná strategie z tréninků – držet se pod čárou – v prudkých svazích neplatila. Nezvyklá podložka evidentně nesvědčila mnoha závodníkům. O to víc ale vyhovovala Norům.Úvod závodu middlu
Druhý den na startu longu jsem doufál v běžečtější podložku, bohužel zvláště úvod byl opět extrémní. Po velké chybě na 5. kontrole a fyzickému trápení jsem zcela ztratil bojovnost a závod jen povinně dokončil. Sic další část závodu už byla docela běžecká, neměl jsem sílu se restartovat… Neskutečný výsledek se podařil Honzovi Šedivému!!!Úvod závodu longu
Finále ve sprintu jsem sledoval od televizní obrazovky a opravdu si vychutnával napínavý průběh i atmosféru závodu. Mediální prezentace OB se tentokráte povedla.TV archív.

Posledním závodem programu byly štafety. V nohách jsem stále cítil únavu z předchozích závodů, ale při běhu ve skupině mi to obvykle příliš nevadí. Terén naštěstí opět patřil k rychlejším. První úsek se téměř neroztrhal. Na trati byly také asi jen 2 těžší kontroly…
Bohužel Kodymu se výjimečně nepodařil první úsek, a tak jsem vybíhal osamocen s velkou ztrátou. Na chvíli jsme se naštěstí seběhli s britskou štafetou a ve dvojci nabrali lepší tempo, bohužel nás rozdělila fárstička. V posledním kopci jsem pak polevil v tempu a ještě se téměř "neprobil" k divácké kontrole, protože okolí skokanských můstků rozhodně neodpovídalo tomu, co bylo v mapě. Ale minutová ztrátu už téměř nehrála roli. Na třetí úsek jsem vyslal Miloše Nykodým, u jehož nohou zrovna ležel jeho klubový kolega z Kristiandsandu Daniel Hubman s bolestivým zraněním, které mu pravděpodobně ukončilo sezónu. Sport umí být docela krutý. Statistickou perličkou může být i to, že na start finále longu se nepostavil nikdo z TOP6 MS loňského longu…

Jednoznačně největšího zájmu médií pak dosáhnul náš fyzioterapeut Lalla, který svým hrdinským výkonem zachránil lidský život a dobyl i titulní strany všech místních novin!

Advertisements
Categories: Orienteering | Tags: | Leave a comment

Post navigation

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Create a free website or blog at WordPress.com.

%d bloggers like this: